Už mi to zní v uších několik dní a není to jen o dovolené, nejlépe u moře, a o tom návratu z ní, pěkně zpátky do reality.. Vracím se domů a vidím dvě lehátka ve tvaru vlny, která jsem koupila na začátku sezóny, je to jako nápověda :o) Sama jsem si předpověděla, jaké bude následující období.
Jejich tvar, jejich vlna je naštěstí mírná, vhodná pro člověka, žádné tsunami, na kterém by se nedalo vydržet. A tak to přichází – pracovní vlny hodně práce a pozastavení, cestovní vlny – chvíli vzrůšo a pak zase klid, osobní vlny – plno síly a pak zase únava, vztahové vlny – hezké chvilky a občas bouřlivé moře a počasí to také letos pěkně ukazuje ani peklo ani ráj, pěkně nahoru, dolu, teplo, zima.
No, hlavní je ten proud, aby to byl ten správný, pravdivý, upřímný, který nás nese a posouvá dál k poznání a naplnění. Kam nás veze? Ta představa je zajímavá – třeba jako proud do sebe, vlastní vnitřní řeka, kterou nechápeme, máme pocit, že jsme unášeni, ale co když ne, co když my jsme tím, čeho jsme součástí – proudu, který nás veze k nám samotným?
A teď lví brána, období okolo 8.8., pokud máme správný kurz – trefíme se do ní? Cesta do nebe – cesta do sebe, dalo by se říct. Ještě bych to nazvala na vlnách intuice a pak ano, trefa! Ve své vlastní vnitřní pravdě, klidu a upřímosti, pochopení celku jehož jsme součástí.. To je pak fajn vlnění!